Amatérský překlad další z vizí bolivijské mystičky Cataliny Rivas. 

Jednoho dne během adorace mi Pán řekl, abych se podívala na jeden kostel, kde byla spousta lidí. Byla to další z vizí, další část učení.

V tom kostelíku byla spousta lidí, kteří chodili před Nejsvětější svátostí a přitom žvýkali žvýkačky, měli bonbóny v puse, drželi se za ruce. Ženy v krátkých sukních, s výstřihy.. Byly oblečeny velmi nevhodně pro to, aby byly v Boží přítomnosti. Viděla jsem ten smutek, který měl Ježíš ve tváři. Proto, že lidem chybí respekt k Bohu, k Boží důstojnosti. V tu chvíli jsem pocítila zklamání, že jsem součástí toho všeho. Taky jsem v sobě ale pocítila zlobu, že jako muži a ženy se dokážeme tak hezky upravit, když se máme setkat s někým, koho máme rádi, s někým koho si vážíme, s nějakou osobností. Na různé oslavy a večírky se také dokážeme oblékat velmi hezky, vhodně. Ale nejsme, ženy, schopné se vhodně obléci do kostela. Ne všechny ženy. Mluvím o ženách, které si oblečou kraťasy, uplé kalhoty, krátké sukně, hluboké výstřihy... Pokaždé si pomyslím to samé: žena si váží sama sebe takovým způsobem, jakým se obléká. Žena se nepotřebuje oblékat přepychově, stačí, aby se oblékla důstojně, když chce jít do Božího domu. Přijít nevhodně oblečená do Božího domu je nerespektování Boha, nerespektování kněze, a také nerespektování sebe sama.

Mimo to jsem v ten den viděla na stejném místě i mladé slečny, které byly mnohem vhodněji oblečeny než starší ženy, které měly kolem 40 a 45 let. Jejich dcery přišly lépe oblečeny než ony. Na jiném místě v tom kostelíku jsem uviděla zamilované páry a před nimi byla vystavena Nejsvětější svátost. Neměli vůči tomu žádný respekt. Zastyděla jsem se za ty všechny lidi v tom kostelíku. Kdyby si tak byli opravdu vědomi Boží přítomnosti...

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=I-vlsfLr0WE